Veterin.cz
Zánět ucha u psa
Zánět zevního zvukovodu, odborně otitis externa, je jednou z nejčastějších kožních potíží psů vůbec. Pro majitele bývá dobře rozpoznatelný – pes vrtí hlavou, drbe se za uchem a z boltce se line nepříjemný zápach. Přestože se zdá jako banalita, opakované či zanedbané záněty dokážou zvukovod natrvalo poškodit, a proto se vyplatí jim věnovat pozornost.
Proč je zánět tak častý
Psí zvukovod má tvar písmene „L“, je hluboký a špatně větraný, takže se v něm snadno drží vlhko a teplo – ideální prostředí pro pomnožení bakterií a kvasinek. Náchylnější jsou psi s převislýma ušima a plemena se silně ochlupenými zvukovody. Zánět je ale téměř vždy důsledkem nějaké hlubší příčiny; sám zápach a výtok jsou jen viditelným vyvrcholením.
Co zánět spouští
Odborníci rozlišují příčiny prvotní a ty, které zánět udržují. Nejčastější skrytou prvotní příčinou opakovaných zánětů uší u psů je alergie – ať už atopická dermatitida, nebo reakce na složku krmiva. Dále sem patří cizí tělesa (typicky travní osina), ušní roztoči, nadměrná tvorba mazu nebo hormonální poruchy. Na takto podrážděný terén pak nasedají bakterie a kvasinky rodu Malassezia, které zánět rozjíždějí naplno. Pokud se léčí jen tato druhotná infekce a přehlédne se prvotní příčina, zánět se po čase spolehlivě vrací.
Jak zánět poznáte
Typické je vrtění a třepání hlavou, škrábání a drbání uší, náklon hlavy k postižené straně a zápach. Uvnitř boltce bývá zarudlá, oteklá kůže a výtok – hnědý a mazlavý u kvasinkového zánětu, žlutý až hnisavý u bakteriálního. Ucho bývá bolestivé, pes nedá na hlavu sáhnout a může být podrážděný. Prudký zánět provázený náhlým nakláněním hlavy patří k veterináři bez odkladu.
Léčba a proč nezkoušet domácí kutění
Základem správné léčby je zjistit, s čím máme co do činění. Veterinář prohlédne zvukovod otoskopem (mimo jiné ověří, že není protržený bubínek, což zásadně mění volbu léků) a z výtěru pod mikroskopem určí, zda převažují kvasinky, nebo bakterie. Podle toho volí ušní kapky s vhodnou kombinací účinných látek a zvukovod důkladně vyčistí. Zásadní součástí je také odhalení a řešení prvotní příčiny.
Vhánět psovi do ucha na vlastní pěst kapky zbylé po minulé nemoci, peroxid nebo lihové roztoky se nevyplácí – při protrženém bubínku mohou některé přípravky poškodit sluch a rovnováhu, a nesprávné čištění zánět spíše zhorší. Pravidelná, ale šetrná hygiena uší vhodným přípravkem má naopak své místo v prevenci, zvlášť u plemen k zánětům náchylných.
Zdroje
- Miller, W. H., Griffin, C. E., Campbell, K. L.: Muller and Kirk’s Small Animal Dermatology. 7. vydání. St. Louis: Elsevier Mosby, 2013.
- Korbelik, J. et al.: Characterization of the otic bacterial microbiota in dogs with otitis externa compared to healthy individuals. Veterinary Dermatology 30(3), 228–e70 (2019).
