Ušní svrab u koček
Velice častým parazitem, který se nachází u koček, je nesporně strupovka ušní (Otodectes cynotis), známý také pod názvem ušní svrab. Jedná se také o svrab v uších u psů, a fretek.
Původce ušního svrabu
Ušní svrab neboli tzv. ušní prašivina je nemocí vnějšího zvukovodu zvířat, které je způsobeno roztoči z čeledi Prosoftidae. Parazité z této čeledi jsou příbuznými zákožkám postihujícím také člověka, ale na rozdíl od nich se nevyskytují v kůži, nýbrž na jejím povrchu. Nezpůsobují žádné tloustnutí kůže, ale vytváření strupů. Strupovka ušní dorůstá do velikosti cca. 0,5 mm, a proto ji lze vidět i pouhým okem.
Projevy nemoci
Prvním příznakem bývá intenzivní svědění, vyšší špinění v uších a v pokročilých fázích nemoci se může vyskytnout také zapáchající výtok z uší a hnisavé zanícení zvukovodu, které může způsobit až perforaci bubínku a rozšíření infekce do vnitřního a středního ucha a mozku.
Takto nemocné zvíře je neklidné a má projevy svědivosti v uších, otřásá hlavou, neustále se drbe, a to může vést až k sebepoškození. Velmi častou komplikací je pak bakteriální infekce zvukovodu a zranění okolí ucha.
Takovéto svědění je u některých zvířat provázeno infekcí otodektovým svrabem, a je vyvoláno alergickou reakcí na přítomnost parazitů. U některých zvířat mohou příznaky způsobit již dva roztoči, u jiných nastanou až při těžkém postižení nebo vůbec.
Přítomnost parazitů stimuluje také tvorbu ušního mazu, který je výrazně tmavý a vypadá jako kávová sedlina. Ve strupech a mazu jsou přítomny živí roztoči, a proto jsou nakažlivá pro ostatní citlivá zvířata. Pokud se svrab neléčí, pak může způsobit těžké hnisavé záněty zvukovodu.
Diagnostika
Protože u manipulace s postiženým uchem existuje velmi vysoké riziko poranění jemné ušní sliznice a bubínku, je nutné, aby se diagnostika prováděla veterinářem na dobře zařízeném pracovišti. I když je možné potvrdit diagnózu už vyšetřením otoskopem, kdy je strupovka dobře viditelná jako pohyblivé světlé body na pozadí tmavě znečištěného zvukovodu, pořád je však o tomto onemocnění nejvíce svědčící vyšetření ušních usazenin pomocí mikroskopu.
Léčba kočičího svrabu
Samotná léčba kočičího ušního svrabu tkví v důkladném odborném vyčištění uší, v odstranění strupů či v přeléčení případného zánětu ucha a kůže v okolí zevního zvukovodu. Také je nutné použít cantiparazitární preparáty obsahující nejlépe ivermektin nebo selamektin, které jsou pro léčbu ušního svrabu přímo určené a to nejčastěji ve formě aplikace spot-on. Je-li ucho velmi bolestivé, tak první ošetření musí být provedeno v celkové anestézii.
Pokud žije v domácnosti více koček a psů, musí být ošetřena všechna zvířata zároveň, protože ušní svrab se velice snadno šíří při vzájemném kontaktu těchto zvířat.
Léčbu antiparazitiky je nezbytné opakovat alespoň 3x během 3 - 4 týdnů.
Vzhledem ke skutečnosti, že jde o vysoce nakažlivé onemocnění, je nezbytné nechat přeléčit všechna zvířata v kontaktu včetně těch, které nemají žádné příznaky onemocnění.
Otodectový kočičí svrab se nejčastěji vyskytuje především u venkovních koček, a proto je vhodné tyto kočky ošetřovat preventivně antiparazitiky.
