Očkování psů: co, kdy a jak často

Očkování je nejúčinnější způsob, jak psa ochránit před řadou nebezpečných a často smrtelných infekcí. Právě díky němu se dnes s nemocemi, jako je psinka nebo parvoviróza, setkáváme podstatně méně než v minulosti. Kolem očkování ale koluje mnoho nejasností – jak často, proti čemu a co je vlastně povinné. Následující přehled vychází z doporučení mezinárodní veterinární organizace WSAVA, o něž se opírá i praxe u nás.

Základní a doplňková očkování

Odborníci rozdělují vakcíny na základní a doplňkové. Základní (core) očkování by měl dostat každý pes bez ohledu na způsob života, protože chrání před nejzávažnějšími a nejrozšířenějšími nákazami. U psů jde o ochranu proti psince, parvoviróze a infekční hepatitidě (nemoci vyvolané psím adenovirem). Doplňková (non-core) očkování se volí individuálně podle rizika – podle toho, kde pes žije, jak často se stýká s jinými psy a kam s ním cestujete. Patří sem třeba vakcíny proti psincovému kašli, borelióze nebo leptospiróze, která se v oblastech s jejím výskytem stále častěji řadí mezi doporučovaná očkování pro všechny psy.

Vzteklina: povinnost ze zákona

Zvláštní postavení má očkování proti vzteklině. To je v České republice povinné ze zákona pro každého psa a jeho vynechání může znamenat postih. Vzteklina je navíc smrtelná i pro člověka, takže očkování chrání nejen psa, ale i jeho okolí. První vakcinace se provádí u štěněte a dále se přeočkovává v intervalu podle použité vakcíny a platných předpisů.

Očkování štěněte

Štěně je chráněno protilátkami od matky, ty ale během prvních měsíců života slábnou a přestávají stačit. Právě proto se štěňata očkují opakovaně – v několika dávkách zpravidla mezi šestým a šestnáctým týdnem věku. Poslední dávka základního očkování by podle současných doporučení měla přijít až kolem šestnáctého týdne, kdy už mateřské protilátky nemohou vakcínu blokovat. Po tomto úvodním schématu následuje přeočkování zhruba za rok.

Jak často přeočkovávat dospělého psa

Zde se pohled na očkování v posledních letech proměnil. Zatímco dříve se leccos očkovalo každoročně, dnes je jasné, že základní vakcíny proti psince, parvoviróze a hepatitidě poskytují ochranu na delší dobu – pes přeočkovaný jednou za tři roky je chráněn stejně dobře jako pes očkovaný každý rok. Doplňková očkování s kratší dobou účinku (například proti leptospiróze) je naopak potřeba obnovovat každoročně. U dospělých psů tak dnes veterinář sestavuje očkovací plán „na míru“: v daném roce se přeočkuje jen to, co je skutečně potřeba. Součástí každé návštěvy by měla být i celková zdravotní prohlídka, která je mnohdy stejně cenná jako vakcína samotná.

Zdroje

• Squires, R. A. et al.: 2024 guidelines for the vaccination of dogs and cats – compiled by the Vaccination Guidelines Group (VGG) of the World Small Animal Veterinary Association (WSAVA). Journal of Small Animal Practice 65(5), 277–316 (2024).
• Day, M. J. et al.: WSAVA guidelines for the vaccination of dogs and cats. Journal of Small Animal Practice 57(1), E1–E45 (2016).

Publikováno 7. srpna 2026