Zánět spojivek u psa

Zánět spojivek je nejčastější oční potíž, se kterou psi přicházejí do veterinárních ordinací. Spojivka – jemná růžová sliznice vystýlající vnitřní stranu víček a přecházející na oční bulvu – je v přímém kontaktu s okolím, a tak snadno reaguje na cokoli, co oko dráždí. Sama o sobě bývá záležitostí spíše nepříjemnou než nebezpečnou, může ale doprovázet i závažnější oční onemocnění.

Jak zánět poznáte

Zanícená spojivka zčervená a oteče, oko slzí nebo z něj vytéká hlenovitý až hnisavý sekret. Pes bývá světloplachý, oko přivírá, mrká častěji a snaží se ho drbat tlapkou nebo otírat o nábytek. Postiženo může být jedno oko, nebo obě zároveň – a právě to, zda jde o jednostranný, nebo oboustranný problém, veterináři napovídá o příčině.

Co za zánětem stojí

Příčin je celá řada. Jednostranný zánět častěji vzniká z místního podráždění – cizím tělesem (osina, zrnko písku), zaklopeným chloupkem, poraněním nebo ucpaným slzným kanálkem. Oboustranné postižení spíše svědčí pro celkovou příčinu: alergii, která u psů úzce souvisí s atopickou dermatitidou, nebo pro nedostatečnou tvorbu slz, takzvané suché oko. U psů je čistě infekční zánět spojivek méně obvyklý, než by se čekalo, a bakterie se často přidávají až druhotně k jinak vzniklému dráždění.

Zvláštní pozornost si zaslouží plemena s vystouplýma očima a kožními řasami na hlavě, u nichž se k zánětu přidávají anatomické vlohy – dovnitř stočená víčka nebo řasy rostoucí špatným směrem.

Proč nepodceňovat a nemazat „něco z domácí lékárny“

Zarudlé, bolavé oko může vypadat jako obyčejný zánět spojivek, ale stejně se navenek projevuje i vážnější postižení – vřed na rohovce, glaukom nebo zánět nitroočních struktur. Tyto stavy mohou během krátké doby ohrozit zrak. Právě proto je riskantní použít na oko kapky, které doma zbyly po předchozí nemoci: přípravky s kortikoidy dokážou u rohovkového vředu situaci dramaticky zhoršit. Jakékoli oční kapky by měl u psa doporučit veterinář.

Vyšetření a léčba

Diagnózu obvykle stanoví lékař na základě anamnézy a očního vyšetření. K základním testům patří obarvení rohovky fluoresceinem, které odhalí vřed, a Schirmerův test měřící tvorbu slz. Léčba pak míří na příčinu – odstranění cizího tělesa, výplach oka, léčba alergie či doplnění slz u suchého oka; antibiotika mají místo jen tam, kde se skutečně uplatní bakteriální infekce. Kombinace vhodné léčby a zamezení tomu, aby si pes oko dále dráždil (často pomůže ochranný límec), vede u nekomplikovaného zánětu k rychlému zlepšení.

Zdroje

• Gelatt, K. N.: Essentials of Veterinary Ophthalmology. 3. vydání. Hoboken: Wiley-Blackwell, 2014.
• Cerrada, I. et al.: Follicular conjunctivitis in dogs: a retrospective study (2007–2022). Veterinary Ophthalmology 27(3), 244–252 (2024).

Publikováno 28. července 2026