Aujeszkyho choroba (pseudovzteklina)

Aujeszkyho choroba neboli (ACH), nebo též Pseudorabies (pseudovzteklina) je celosvětově rozšířené infekční virové onemocnění prasat, ale také jiných zvířat. Toto onemocnění bylo poprvé popsáno roku 1902 profesorem Aujeszkym v Maďarsku u skotu.

Prase domácí a prase divoké jsou přirozenými hostiteli viru ACH. Z prasete se tato nákaza přenáší na další domácí a volně žijící zvířata, jako jsou např. ovce, kozy, skot, kočky, psi, králíci, srnci, myši, potkani aj.

Prasata mají u tohoto onemocnění tzv. věkovou rezistenci, což znamená, že selata při nákaze až v 80% hynou, ale dospělá prasata toto onemocnění většinou přežívají a jediným klinickým příznakem jsou často pouze potraty. U všech ostatních živočichů kromě prasat končí tato nákaza úhynem.

Původce

Aujeszkyho choroba je způsobena DNA virem z čeledi Herperviridae, který je ve vnějším prostředí poměrně odolný. Délka doby přežívání záleží především na teplotě a pH. Například při teplotě 25°C a v pH 6-8 dokáže přežívat až 40 dní. Na obvyklé dezinfekční prostředky reaguje středně citlivě.

Přenos viru

Prasata v akutní fázi nákazy vylučují virus ve slinách, v nosním sekretu, v moči, mléce nebo ve výkalech. K jeho přenosu dochází také přímým kontaktem s nemocným zvířetem při páření, krmivem, kontaminovanými předměty, nástroji apod. Všežravé a masožravé druhy pak nakazí i pozřením syrového kontaminovaného masa.

Příznaky pseudovztekliny

Hlavními projevy onemocnění jsou zejména příznaky postižení dýchacího a nervového systému a potraty. U ostatních zvířat je ještě pozorováno svědění, jež se časem stává nesnesitelným, a následné intenzivní škrábání a drbání se vede k poranění nejrůznějšího rozsahu. Proto se někdy označuje jako „ďábelské svědění“. Inkubační doba této nákazy činí 2–5 dní, ale může trvat až 3 týdny. Uhynutí nemocného zvířete je pak rychlé, zhruba za 6 – 48 hodin po vypuknutí nemoci.

Diagnostika

Podezření na Aujeszkyho chorobu začíná vznikat při mnohočetném onemocnění a hynutí sajících selat a u ostatních druhů zvířat při výskytu symptomů, které připomínají vzteklinu. Ve všech těchto případech musí být provedeno laboratorní vyšetření.

Vyšetření

Pro vyšetření na Aujeszkyho chorobu se odebírají nosní výtěry (intravitálně) a tonzily a mozek (postmortálně). Virus Aujeszkyho choroby se může nalézat také v játrech, plicích, slezině, lymfatických uzlinách a ledvinách. Pro sérologické vyšetření je odebírána krev, popřípadě šťáva z masa.

Sérologické vyšetření

K prokázání přítomnosti specifických protilátek proti viru Aujeszkyho choroby lze použít aglutinační test, neutralizační test nebo ELISA test. Některé ELISA testy umožňují rozlišit tzv. postvakcinační a postinfekční protilátky.