Průjem u psa
Průjem patří k nejčastějším důvodům, proč majitelé míří se psem k veterináři. Sám o sobě není nemocí, ale příznakem – tělo se jím zbavuje něčeho, co mu vadí. Většina případů odezní během několika dní a nezanechá následky. Právě proto je ale snadné podcenit ty situace, kdy průjem signalizuje vážnější problém.
Proč průjem vzniká
Nejběžnější příčinou je takzvaná dietní chyba – pes sežere něco zkaženého, přejí se, dostane neobvyklé jídlo nebo mu prostě nesedne náhlá změna krmiva. Střevo na podráždění zareaguje zrychlením pohybu obsahu a sníženým vstřebáváním vody, výsledkem je řídká stolice.
Za průjmem ale mohou stát i závažnější příčiny: střevní parazité (zvláště u štěňat), virové a bakteriální infekce, prvoci jako giardie, ale také onemocnění mimo trávicí trakt – nemoci slinivky, jater či hormonální poruchy. Svou roli hraje i stres, například z cestování nebo změny prostředí.
Kdy stačí domácí péče
Je-li jinak čilý dospělý pes, který normálně pije, nezvrací a nemá v stolici krev, lze u nekomplikovaného průjmu nejprve vyzkoušet domácí opatření. Osvědčuje se krátká potravní pauza (zhruba půl dne u dospělého psa, u štěňat nikdy), poté několik dní lehká, snadno stravitelná strava – vařené libové maso s rýží – v menších dávkách několikrát denně. Zásadní je stálý přístup k čisté vodě, protože průjmem se ztrácejí tekutiny. Jakmile se stolice zpevní, přechází se postupně zpět na běžné krmivo.
Kdy s průjmem k veterináři
Existují situace, kdy vyčkávání není namístě a pes patří do ordinace pokud možno bez odkladu:
- průjem trvá déle než dva až tři dny nebo se opakovaně vrací,
- ve stolici je krev – jasně červená, nebo tmavá a dehtovitá,
- k průjmu se přidává opakované zvracení, výrazná apatie či horečka,
- pes odmítá pít, je znatelně skleslý nebo se rychle propadá do slabosti,
- jde o štěně, seniora nebo psa s chronickým onemocněním – tato zvířata dehydratují mnohem rychleji.
Nebezpečná je zejména dehydratace. Zvlášť u štěňat může prudký, vodnatý průjem doprovázený zvracením vést k odvodnění během několika hodin – a právě takto se projevuje například parvoviróza, která bez léčby bývá smrtelná.
Co čeká psa u veterináře
Lékař zjišťuje příčinu z anamnézy a podle potřeby doplňuje vyšetření trusu na parazity, krevní testy či zobrazovací metody. Léčba se odvíjí od příčiny. U nekomplikovaného průjmu se dnes ustupuje od plošného nasazování antibiotik – těžiště péče leží v doplnění tekutin a dietním opatření. Antibiotika mají místo jen v odůvodněných případech, protože zbytečně narušují střevní mikroflóru a hojení spíše zpomalují.
Zdroje
- Nelson, R. W., Couto, C. G.: Small Animal Internal Medicine. 5. vydání. St. Louis: Elsevier Mosby, 2014.
- Candellone, A. et al.: Acute diarrhea in dogs: current management and potential role of dietary polyphenols supplementation. Antioxidants 9(8), 725 (2020).