Myxomatóza králíků
Myxomatóza je jedním z nejobávanějších onemocnění králíků. Pro domácí i drobnochovatelské chovy představuje trvalou hrozbu, protože se objevuje pravidelně a u neočkovaných zvířat končí téměř vždy smrtí. Nemoc má navíc zajímavou historii – virus byl v minulosti záměrně vypuštěn v Austrálii a ve Francii k hubení přemnožených divokých králíků, odkud se rozšířil do zbytku Evropy.
Původce a přenos
Původcem je myxoma virus z čeledi poxvirů, blízce příbuzný viru králičích fibromů. Zásadní pro chovatele je způsob, jakým se šíří: hlavní roli hrají krev sající členovci – komáři, blechy a další hmyz, kteří virus přenášejí z nemocného zvířete na zdravé. To vysvětluje výrazně sezónní charakter nákazy s vrcholem na konci léta a na podzim, kdy je hmyzu nejvíc. Přenos je možný i přímým kontaktem nebo přes kontaminované předměty.
Jak nemoc probíhá
Klasická forma myxomatózy má nezaměnitelný obraz. Několik dní po nakažení otékají oční víčka a objevuje se hnisavý výtok z očí, který vede až k jejich slepení. Otoky se šíří na celou hlavu, uši, nos a na oblast pohlavních orgánů, takže postižený králík dostává charakteristický „lví“ vzhled. Zvíře má horečku, přestává přijímat potravu, je apatické a kvůli otokům a sekundárním infekcím se přidávají dýchací potíže. Neočkovaní králíci zpravidla hynou během jednoho až dvou týdnů.
Existuje i plicní (atypická) forma, se kterou se lze setkat u částečně imunních zvířat. Probíhá spíše jako onemocnění dýchacích cest s uzlíky v kůži a bez rozsáhlých otoků, přesto může být smrtelná.
Léčba a co dělat při podezření
Cílená léčba myxomatózy neexistuje a u neočkovaných zvířat bývá i intenzivní podpůrná péče marná. Z důvodu utrpení zvířete veterinář často doporučí spíše humánní utracení než vleklé a beznadějné léčení. Objeví-li se nemoc v chovu, je nezbytné nemocné jedince okamžitě oddělit, zajistit ochranu ostatních před hmyzem a důsledně dezinfikovat prostředí i pomůcky.
Prevence: očkování a ochrana před hmyzem
Jedinou skutečně účinnou ochranou je očkování. Dostupné vakcíny dnes obvykle chrání zároveň proti myxomatóze i proti moru králíků a doporučují se pro všechny králíky včetně těch chovaných jednotlivě v bytě – komár zaletí i otevřeným oknem. Očkuje se zpravidla jednou ročně, ideálně na jaře před nástupem hmyzí sezony. Vakcinaci vhodně doplňuje ochrana ustájení sítěmi proti hmyzu a pravidelné odblešení.
Zdroje
- Harcourt-Brown, F.: Textbook of Rabbit Medicine. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2002.
- Kerr, P. J.: Myxomatosis in Australia and Europe: a model for emerging infectious diseases. Antiviral Research 93(3), 387–415 (2012).