Slintavka a kulhavka

Slintavka a kulhavka (SLAK), latinsky aphtae epizooticae je vysoce nakažlivé akutní onemocnění sudokopytníků, tedy zejména malých přežvýkavců, skotu a prasat.

prasata

Jedná se o jednu z nejnakažlivějších chorob na světě a také o jednu z ekonomicky nejvýznamnějších nákaz nejen kvůli ztrátám, které jsou způsobeny úhyny zejména mladých zvířat a tím snížením jejich užitnosti, ale také kvůli nákladům vynaložených na potlačování a likvidaci ohnisek.

Původce

Slintavka a kulhavka je virové onemocnění, které je vyvoláno patogenem Aphtovirus patřícím do čeledi Picornaviridae. Je to neobalený virus, velký pouze 26–30 nm.

Ve vnějším prostředí je celkem odolný a vyvolat infekci dokáže i po vyschnutí, při nízkých teplotách a v prostředí s vysokým množstvím solí. V zaschnutých sekretech na podlaze, slámě nebo senu, jakož i na kůži, vlně a obdobných materiálech přežívá bez potíží klidně jeden měsíc, v zimě až dva. V zimním období může být kejda plná viru dokonce až půl roku.

Aktivní přestává být při kyselém pH a při působení teplot nad 45 °C. Již při pH 6,5 až 6,8 se částice viru začnou rozpadat a při pH 5 jsou zcela zničené už za 1 s. Ničí ho také přímé sluneční světlo a pH vyšší než 11, ale to pouze v případě, že není chráněn žádným organickým materiálem.

Kdy jsou zvířata nakažlivá

Další významnou vlastností slintavky a kulhavky je skutečnost, že zvířata mohou být vysoce nakažlivá ještě před výskytem prvních příznaků, což platí především u ovcí. Jejich vydechovaný vzduch může být infekční již 1 – 2 dny před propuknutím choroby.

U jiných hostitelů předbíhá vylučování viru jen těsně první příznaky a nejvíce infekční jsou zvířata během tvorby puchýřů. Po 4 – 5 dnech začne četnost vylučovaného viru prudce klesat a po 10 – 14 dnech docela ustává.

Přibližně polovina zvířat nemusí vykazovat žádné příznaky, a ta jsou tedy bezpříznakovým nosiči viru, který se nachází pouze v malém množství v nosohltanu. Doba trvání tohoto nosičství může trvat u ovce 9 měsíců, u kozy 4 měsíce a u skotu 3 1/2 roku.

Přenos nemoci

Obě tyto choroby vynikají svojí nakažlivostí, protože se šíří velmi rychle jak přímým, tak i nepřímým kontaktem.

V infikovaném chovu jsou přenášeny z jednoho zvířete na druhé, a to hlavně kapénkami a aerosolem, které zvíře vdechne.

Nepřímým kontaktem se virus šíří například vozidly, znečištěnými pomůckami, vodou a krmivem.

Virus po zničení nebo přímé porážce dlouho ve svalové tkán nepřežije, neboť ho ničí snížení pH při uzrávání masa, V orgánech a v blízkosti kostí však zůstává stále živý, a tento virus znamená v mraženém či chlazeném mase riziko při krmení prasat, a to i po velice dlouhé době. Zdrojem nákazy mohou být také výrobky z mléka, protože virus je chráněn mléčnou bílkovinou a tím je schopen přežít i nízké pH.

Průběh nemoci

Místem proniknutí viru a jeho prvním rozmnožením je hltan. Hned jak se dostane do krve, začne se lavinovitě šířit do všech míst, která upřednostňuje, což je především kůže a rohovatějící epitel jazyka a ústní dutiny.

Tvorba protilátek však po pár dnech snižuje, až ukončuje přítomnost viru v krvi, a ten pak v ní zaniká. Většina zvířat se během dvou týdnů uzdraví sama.

Inkubační doba

Běžná délka inkubační doby činí u ovcí dva dny, u skotu tři a půl dne a u prasat jeden až tři dny. Délka inkubační doby je velice proměnlivá, poněvadž záleží na množství viru vyskytujícím se v okolí a to zase záleží na počtu chovaných zvířat a na tom, jak se s nimi zachází.

Projevy slintavky a kulhavky

Příznaky u skotu

U skotu se SLAK projevuje výskytem horečky, kdy se teplota může zvýšit až na 41 °C. Zvířata začnou být apatická a přestávají žrát. Za čas se dostaví výtok slin z dutiny ústní.

Druhý až třetí den onemocnění se začnou vytvářet afty a puchýře. Jejich tvorba se uskutečňuje především na jazyku a bezzubé části horní čelisti. Mohou také vzniknout na tvrdém patře a dásních. Afty se téměř současně tvoří i na končetinách, mezi prsty či na patkách a korunkách paznehtu. Dalším místem, kde se afty mohou vytvořit, jsou struky vemene. Dojení je poté bolestivé, je znát snížení tvorby mléka a březí samice mohou i potratit.

Problémem je také zhoubný typ slintavky, kterou vyvolávají myotropní kmeny viru. Tento typ nemoci postihuje srdeční sval, a ten pak bývá příčinou až 100% mortality mladých zvířat.

Příznaky u prasat

Příznaky SLAK u prasat bývají většinou méně vážné. Může se u nich sice objevit vysoká horečka – až 42 °C, dále také nechutenství, které je doprovázeno netečností, avšak stejně tak může být tato vysoká teplota jen přechodná.

Jestliže se vyskytnout puchýře v tlamě, tak jsou nejčastěji na jazyku. Nemusí se ale objevit vůbec. na končetinách vznikají především v meziprstí a kolem korunkového okraje. Nemocná prasata se nechtějí pohybovat, a když ano, tak mohou kulhat, sedávají jako pes nebo stojí shrbeně.

Mezi další místa, na kterých se mohou afty tvořit, je rypák, vemeno, předkožka nebo tlaková místa na kolenou nebo loktech.

Příznaky u ovcí

Ovce, zejména extenzivně chované, nemusí mít žádné zjevné symptomy. Pokud se však nějaké objeví, jedná se častěji než o afty v dutině ústní o končetinovou formu. Tu doprovází výrazné kulhání kvůli tvorbě puchýřů na korunkovém okraji a v meziprstí. Postižená zvířata také trpí vysokou horečkou, která činí 41 – 42 °C. 

Ovce jsou pro roznášení slintavky a kulhavky klíčovým hostitelem, a i při asymptomatickém průběhu onemocnění jsou pro ostatní zvířata silně nakažlivé.

Léčba

Proti slintavce a kulhavce neexistují žádné léky. Léčba je pouze podpůrná a tlumí různé bakteriální infekce. V Evropě nepřichází léčba nemoci v úvahu, protože ke zničení ohniska je nezbytně nutné, zlikvidovat všechna náchylná zvířata, a to i taková, která nevykazují žádné příznaky onemocnění. Je také likvidováno mléko a mléčné výrobky. Maso se však může použít až po důkladném tepelném zpracování

Prevence

Proti SLAK je možné nechat zvířata očkovat, avšak jen vakcína ke zlikvidování nemoci sama o sobě nestačí. Ta nezvládne chránit proti všem druhům viru, dokáže jen tlumit příznaky onemocnění.

U nás v Česku je zakázáno nechat zvířata preventivně očkovat. Veterinární správa však může povolit pouze nouzové očkování k ohraničení potenciálního ohniska.