Kokcidióza králíků
Kokcidióza je obávanou nemocí králíků způsobující závažné problémy spolu s enterokolitidou, myxomatózou a králičím morem. Patří mezi nejčastější parazitární onemocnění., kterým sou postihovány chovy králíků po celém světě.
Kokcidióza králíků je onemocněním trávicího traktu, jehož původcem jsou jednobuněční parazité rodu Eimeria. Všichni tito parazité se vyskytují ve střevech kromě jednoho druhu, kterým je E.stiedai, jež přežívá v králičích játrech.
Přenos onemocnění
- Zdrojem nemoci jsou většinou nakažení dospělí chovní králíci, od kterých se poté nakazí i mláďata.
- Nemoc je přenášena znečistěným prostředím, tedy stelivem, krmivem, ale i povrchem těla či rukama chovatelů.
- Nemoc většinou propuká při zvýšené teplotě vnějšího prostředí a při vyšší vlhkosti vzduchu, což bývá na jaře a v létě, kdy mívá každý chovatel nejvyšší počet mladých králíků a tím pádem má také největší ztráty.
- Mláďata nejčastěji onemocní ve věku 2 – 4 měsíců.
- Na zhoršení nemoci se často podílí i stresový faktor, za nějž se pokládá například i to, že mláďata se odstaví od samice, dojde ke změně kvality a množství krmení, králíci jsou umístěni ve špatných hygienických podmínkách a není zavčas odstraněn trus nebo je opomíjena dezinfekci kotců.
Příznaky kokcidiózy
Při akutní (rychlé) formě nemoci u mláďat si lze všimnout především sníženého příjmu krmiva. Nezkonzumují ho takové množství jako obvykle, mají naježenou srst a silně zapáchající průjem. Také se jim zvětší břicho a hubnou. Králík je „zasmušilý“ a choulí se v koutu králíkárny. Typickým symptomem je skřípání zubů, ale v tomto stádiu již není možné ho obvykle zachránit, avšak je nutné zamezit šíření nákazy.
Chronický (mírný) průběh často chovatel ani nezpozoruje. Souvisí to hlavně s chovem se skvělou úrovní výživy a ošetřování. To, že byl králík infikován kokcidiózou, se zjistí obvykle až po jeho porážce.
Vyšetření
Nemoc je možné odhalit vyšetřením králičího trusu, kde se zjistí výskyt parazitů. V chovech, ve kterých se onemocnění vyskytuje pravidelně, je vhodné nechat trus vyšetřit ještě před začátkem chovné sezony. Dle zjištěných výsledků a po konzultaci s veterinářem se pak udělají příslušná opatření. Nemoc může být zjištěna i při porážce jatečných králíků či při pitvě uhynulých zvířat. U střevní formy nemoci bývá zjištěn různě silný zánět střevní sliznice a při napadení hlubších vrstev této sliznice i s příměsí krve. Na sliznici střeva se objevují bělavé skvrny nebo uzlíky. U jaterní formy jsou mírně zvětšená játra a na jejich povrchu se vyskytují bělavé až běložluté uzlíky různé velikosti.
Léčba kokcidiózy
S léčbou kokcidiózy je nezbyté začít včas. Pokud není nemoc zachycena ihned v počátku, nemá léčba velkou šanci na úspěch.
Nejčastěji jsou používány léčebné přípravky obsahující sulfonamidy, které se podávají ve formě prášku v předepsaném množství do vody či do krmiva. Při opakujících se problémech je dobré přípravky vystřídat, aby se kokcidie nestaly rezistentními vůči účinné látce. Je-li lék podáván ve vodě, neměli by králíci mít k dispozici jiný zdroj pití než vodu a také nic šťavnatého, aby byla zajištěna co možná největší spotřeba léčebného nápoje.
Dále by se mělo dbát také na hygienu kotců, ve kterých je nutné pravidelně odstraňovat znečištěnou podestýlku a provádět dezinfekci přípravky ve formě louhy nebo páry.
Při onemocnění kokcidiózou by měl být přeléčen vždy celý chov a nemocní králíci izolováni. Účinné látky obsažené v přípravcích proti kokcidióze většinou zneškodní také nežádoucí až příliš rozmnožené bakterie ve střevech, které by mohly onemocnění ještě vystupňovat. Po přeléčení se nesmí zapomínat na dodržování ochranné lhůty masa, kdy králík nesmí být poražen kvůli masu na konzumaci, protože v něm mohou zůstávat ještě zbytky léčiva. Tato lhůta se pohybuje obvykle kolem 15 dní a vždy je uvedena na příbalovém letáku daného přípravku.
Prevence
Jako u všech vážných a těžko léčitelných nemocí, platí i pro kokcidiózu, že nejlevnější a nejefektivnější je prevence. Vhodná prevence je místo zeleného krmení podávání sena, které by se však nemělo podávat hlavně mladým králíkům do asi tří měsíců a jim nabízet suché krmení (zrniny, kompletní krmiva…).
Jinak je proti kokcidióze velmi účinná aplikace Sulfadimidinu. Ten lze podávat již od 5. týdne života králíků, ale léčbu musí podstoupit vždy celý chov.
Jestliže se u králíků začnou projevovat příznaky nemoci, pak se podávání léku opakuje až po třítýdenní pauze. Léčbu ale nezkracujte, i když se příznaky zlepší.
Preventivně se doporučuje všechna chovná zvířata přeléčit a teprve potom zahájit připouštění. Další dávku léků dejte všem zvířatům v chovu, a to v době, kdy je mláďatům asi 6 týdnů, tedy ještě před jejich odstavením. Pokud nemají žádné zdravotní problémy, považuje se další preventivní podání již za zbytečné. Pauza mezi jednotlivými etapami podání (ať už léčebných nebo preventivních) by měla činit nejméně dva měsíce. Při častějším podávání existuje riziko pomalejšího růstu králíků.
