Kolika u koní

Jedním z nejčastějších zdravotních problémů u koní je porucha trávení, která může mít jak lehčí, tak i těžší průběh, kdy zvíře může zahynout. A proto není dobré ji podceňovat a je třeba se zajímat o prevenci, aby se jejímu vzniku zabránilo.

Kolika u koní

Příčiny vzniku

Koně již od přírody velmi citlivě reagují na jakoukoliv změnu krmení. Jejich trávicí trakt je totiž adaptovaný na pravidelný příjem téměř stejné vláknité potravy, a jejich trávení, zdraví a život závisí na bakteriální rovnováze v zadním střevě. Každá nenadálá změna krmení tuto rovnováhu změní a přivodí i změnu obsahu střeva. Zpravidla se jedná o jeho okyselení, které naruší nebo podráždí střevní stěnu a tím i její peristaltiku. V důsledku toho začne ze střeva unikat více vody, jeho obsah potom houstne a vzniká zácpa, hromadí se plyn, což spolu s narušenou peristaltikou může být příčinou změny polohy části střeva.

Druhy koliky koní

  1. Zácpová kolika – jsou méně slyšet zvuky typické pro činnost střev a sledují se přiložením ucha na břicho koně

  2. Plynová kolika – koně trápí prudké bolesti střev

  3. Močová kolika – při tomto onemocnění je přeplňován močový měchýř, např. v důsledku ucpání močových cest pískem nebo kamínky, a vše je doprovázeno křečemi v hladké střevní svalovině, které se stále zvětšují, a vznikající bolest zatěžuje centrální nervový systém. Při křečích dochází ve střevě k uzávěru, zplodiny prosakují na pobřišnici koně. Ta se pak může zanítit a způsobit až zatížení srdeční svaloviny, což může znamenat i úmrtí koně.

  4. Strangulace – zaškrcení, zauzlení části střeva. Jedná se asi o nejvážnější koliku, která většinou vyžaduje chirurgické řešení.

  5. Tromboembolická kolika - objevuje se při napadení parazity druhu Strongylus vulgaris žijících v cévách stěny střeva.

Příznaky koliky u koní

Příznaky koliky se odvíjejí od toho, jak vznikla a co je její přesnou příčinou. Kolika je souhrnem různých příznaků a pokaždé může vypadat trochu odlišně. Kolikové bolesti jsou velmi intenzivní a mají akutní nástup. Kůň je neklidný, více se potí, hledí na břicho, kope zadní nohou, hrabe a může se i válet. Může být i nebezpečný, protože nebere ohled na své okolí. Občas skřípe zuby, zadní nohy má zakročené, nebo může dokonce sedět jako pes.

Vyšetření a domácí léčba koliky u koní

Máte-li podezření na koliku, proveďte jednoduché vyšetření. Velmi důležitým indikátorem stavu koně je jeho tepová frekvence, protože čím rychleji mu srdce tluče, tím větší je bolest a jeho zdravotní stav je ohrožen vážněji. Obvyklá tepová frekvence koně činí asi 28–42 tepů za minutu, a jestliže se zvýší na 50–60 tepů za minutu, znamená to zpravidla mírnější koliku, pokud činí 70–80 tepů za minutu, je situace již vážná a zvýší-li se až nad 100 tepů za minutu, pak je opravdu zle!

Střevní peristaltika se poslouchá uchem nebo finendoskopem pod kyčelním hrbolem a ve slabině na levé a pravé straně.

Dalším významným ukazatelem závažnosti koliky a stavu koně je jeho střevní peristaltika. Běžně je v břiše slyšet kručení, které se potom rozjede naplno a přestane. Po něm následuje chvíle ticha, než začne další peristaltická etapa. Značně rozbouřené břicho bývá často způsobeno právě střevními křečemi. Větší problém může nastat, pokud je peristaltika slabě slyšitelná, nadmíru tichá nebo zcela vymizí.

Doporučení: pokud kůň již kolikou trpí, proveďte co možná nejdříve základní vyšetření, jako je zjištění tepové frekvence, střevní peristaltiky a barvy sliznice v dutině ústní. Vše si poznamenejte a uveďte také dobu měření. Poté zavolejte veterinárního lékaře, informujte ho o naměřených hodnotách, a dokud nedojede, každou půlhodinu koně opět měřte a vše si zapisujte. Velice důležitou informací je také to, zda se koni nezhoršuje jeho stav - tepová frekvence se stále zvyšuje, zhoršuje se peristaltika nebo blednou sliznice.

Prevence

Abyste vašeho koně ochránili před kolikou, je nutné vyhnout se jejím častým příčinám, jako jsou:

  • náhlá změna krmení,
  • zkažená, nekvalitní nebo pro koně nevhodná krmiva,
  • podávání velkých porcí jádra - více než 2 kg naráz,
  • nedostatek vody,
  • nedostatek vlákniny (pastvy, sena atd.),
  • požírání písku nebo hlíny,
  • začervení,
  • dlouhodobé intervaly hladovění – už čtyři hodiny bez příjmu potravy mohou vyvolat zdravotní potíže žaludku a střev,
  • začervení,
  • špatné zuby – nedostatečné rozmělnění potravy, která ve střevech může být příčinou zácpy,
  • stres,
  • málo pohybu,
  • nadměrná či nepravidelná zátěž.