Artróza u koní
Artróza neboli onemocnění kloubů je jednou z několika příčin kulhání u koní. Při ní dochází ke změnám struktury kloubní chrupavky a časem se změní i její biochemické složení, což způsobí ztrátu pružnosti. Asi u 33 % koní se dříve či později se nějaký typ degenerativního onemocnění kloubů objeví.
Na povrchu kloubních ploch je vrstva chrupavky, která funguje jako ochrana podkladu kostí, slouží k tlumení nárazů kloubu a zajišťuje jeho hladký pohyb. Chrupavka je složena z chondrocytů a matrixu (kolagen typu II., voda, proteoglykany). Celý kloub je obalený tzv. synoviální membránou a v jeho prostoru se vyskytuje synoviální tekutina zajišťující její výživu, protože chrupavka sama o sobě nemá žádné krevní zásobení. Všechny tyto struktury zajišťují ideální pohyb kloubu a jakákoliv anomálie v jeho struktuře může vést až k narušení pohybu.
Příčiny
Za hlavní příčinu vzniku artrózy u koní je považováno mechanické poškození buněk chrupavky a mezibuněčných látek při nadměrných nárazech a otřesech končetin, ale také dlouhodobé nebo opakované kloubní záněty. Tyto potíže se objevují většinou při pohybu po tvrdém povrchu, nesprávné práci s koněm nebo nadměrných tréninkových nárocích. Ohroženi jsou pak hlavně koně, kteří mají nepravidelný postoj končetin nebo nesprávně podkovaná či jinak upravovaná kopyta. Predispozičním faktorem mohou být také různá vývojová onemocnění (např. osteochondróza) nebo zhoršená odolnost chrupavky v důsledku nesprávného odchovu koně během hříběcího věku, případně i nadváha.
Příznaky artrózy u koní
Jak se chrupavka ztenčuje a měkne, není její povrch hladký, nýbrž rozvlákněný. Za čas může na některých místech i úplně zaniknout a tak dojde k odkrytí konců kostí a ke tvorbě kostních výrůstků. Tyto změny poté způsobí další dráždění a opotřebovávání okolních tkání. Artróza u koní se pak projeví silnými, často se vracejícími záněty, otoky, ztuhlostí, omezenou pohyblivostí, vyšší teplotou kloubu a bolestí, která je provázena kulháním. Artróza může vést až k rozkladu subchondrální kosti, což je vrstva kosti těsně pod chrupavkou, a také ke stálému zesilování kloubního pouzdra nebo až k celkovému srůstu kloubu. Dalšími příznaky může být praskání v kloubech, pokles výkonnosti a různé boule.
Diagnostika a vyšetření
Diagnostika je prováděna pomocí klinického vyšetření a zobrazovacích metod, které zajistí konečnou diagnózu. Klinickým vyšetřením se dají odhalit různá stádia kulhání, výskyt efuze kloubu, pozitivní pohybový test a otok měkkých tkání, zatímco rentgenologické vyšetření je nutné především pro vyloučení zlomenin a jiných onemocnění kloubů. Rozpoznávání raných stádií artrózy je však velmi omezené, protože chrupavka se na rentgenovém snímku nezobrazí. Stává se, že kůň vůbec nekulhá a artrotické změny kloubu se naleznou náhodou u jiného vyšetření.
Jestliže kůň kulhá jen na jednu končetinu, pak je dobré provést vyšetření také na ostatních. Přesné lokalizování kloubního poškození se provádí tzv. nukleární scintigrafií, což je způsob zobrazení radioaktivní látky, která se do kloubu vpichuje.
Pro posouzení počátku artrózy je klasickým standardem artroskopické vyšetření, kdy se do kloubní dutiny zavádí malá kamera. Aby však mohla být tato metoda provedena u koně, musí být uveden do celkové anestezie. Nejnovější vyšetřovací metodou je výzkum biomarkerů, které zjistí degradaci kolagenu a proteoglykanů.
Léčba
Artrotické změny se nedají vyléčit zcela, je pouze možné, zpomalit jejich progresi. Důležitý je hlavně řízený pohyb, ale kůň by se měl pohybovat na neklouzavém, rovném, ne příliš tvrdém, ale ani na nadměrně měkkém povrchu.
Při vážnějších stupních artrózy se doporučuje koně pod sedlem již dále nevyužívat, avšak dbát na jeho pohybový režim. Na artrózu pozitivně působí teplo a bandážování. Nemělo by se zapomínat ani na správné a pravidelné ošetřování kopyt a snížení případné nadváhy koně.
Protože se jedná o bolestivé onemocnění, mohou být koni podány léky proti bolesti, jako např. nesteroidní antiflogistika. Často podávaným lékem v krmivu je fenylbutazon, který ale může některým jedincům zatěžovat játra a žaludek. Použít lze metamizol, flunixin-meglumin nebo meloxicam. Protizánětlivý účinek mají kortikosteroidy aplikované rovnou do postiženého kloubu.
Artrózu lze léčit i pomocí biologické léčby, při které se do postižených kloubů aplikuje destičková plazma nebo mezenchymální kmenové buňky. V plazmě se nachází růstové faktory, které mohou být nápomocné při hojení. Mezenchymální kmenové buňky podporují růst buněk chrupavky (chondrocytů), zamezují smrti buněk (apoptóza) a uvolňují ohromné množství protizánětlivých látek.
Zpomalují tak výrazně vznik artrózy, a proto jsou hlavně v mírných stádiích velikým přínosem. U pokročilých artróz nemusí však být účinek podávaných léků tak razantní, a proto je třeba začít s jakoukoliv léčbou vždy včas.
