Katarální horečka ovcí
Katarální horečka ovcí (anglicky Blue tongue disease, modrý jazyk) je virové onemocnění neinfekční povahy, které postihuje ovce a další domácí i volně žijící přežvýkavce. Je způsobena virem Bluetongue virus (BTV) z čeledi Reoviridae a přenáší se krevsajícími hmyzími vektory, zejména tiplíky (Culicoides). Toto onemocnění se projevuje horečkou, záněty a otoky hlavy, víček, uší a sliznic. Typickým příznakem je také cyanóza (modrání) jazyka u vážněji postižených ovcí. Lidé nejsou k této nemoci vnímaví.
Historie a rozšíření
Onemocnění bylo poprvé popsáno na konci 18. století v Jižní Africe, po dovezení jemnovlnných plemen ovcí z Evropy. První záznam o výskytu mimo Afriku pochází z roku 1924, kdy se nemoc objevila na Kypru. Později byla potvrzena i v Izraeli, Severní Americe (1952), Pákistánu, Indii, Austrálii, Brazílii a Číně.
Až do 90. let 20. století byla nemoc omezena hlavně na oblasti mezi 40° severní a 35° jižní šířky. Nicméně od roku 1998 se začala šířit i severněji, zasahujíc Středozemí, a následně zasáhla země jako Nizozemsko, Belgie, Německo a Francie, a později i Velkou Británii, Dánsko a další evropské země včetně České republiky. V Evropě způsobila epizoocie (vypuknutí epidemie mezi zvířaty) velké ztráty, zejména v populacích ovcí a skotu.
Původce a přenos
Původcem je virus Bluetongue (BTV), který je přenášen tiplíky. Tito hmyzí vektory jsou schopni unášet virus na vzdálenosti až stovek kilometrů pomocí větru. Existuje asi 30 druhů tiplíků, které se podílejí na přenosu viru. V Evropě je hlavním přenašečem druh Culicoides imicola, který žije především v teplejších oblastech. V severní a střední Evropě přenos zajišťují druhy komplexu Obsoletus a Pulicaris. Mimo tiplíky byl virus izolován i z některých druhů klíšťat a kloše ovčího, které fungují jako mechanické přenašeče. Virus se může šířit i transplacentárně, semennou tekutinou infikovaných samců nebo skrze mlezivo.
Patogeneze a klinické příznaky
Po infekci je virus transportován dendritickými buňkami do lymfatických uzlin, kde se množí a šíří do krve. Tento proces vede k poškození endotelu cév, což má za následek krvácení a otoky. Nemoc u ovcí probíhá různě, od akutních po chronické formy, s příznaky jako horečka, otoky hlavy, krvácení z nosu a slinění. Březí ovce mohou potratit nebo porodit malformovaná jehňata. U skotu, především v souvislosti s typem BTV-8, může také dojít k rozvoji klinických příznaků, včetně horečky, erozi sliznic a laminitidě.
Onemocnění se projevuje především u ovcí, kde má nejzávažnější průběh. Mezi hlavní klinické příznaky patří:
- Horečka
- Otoky rtů, jazyka a hlavy
- Cyanóza (modré zabarvení) jazyka, odkud pochází i název „bluetongue“
- Eroze a vředy v ústní dutině
- Kulhání a bolestivé záněty koronárního pruhu (část kopyta)
- Snížená produkce mléka a hubnutí
U skotu a koz bývají příznaky často méně výrazné nebo asymptomatické, což ale neznamená, že by nebyla rizikem pro šíření nemoci.
Diagnostika
Diagnóza katarální horečky ovcí je založena na kombinaci klinických příznaků a laboratorních testů. Potvrzení infekce je možné pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) pro detekci virové RNA nebo serologickými testy pro identifikaci protilátek proti viru.
Léčba a prevence
Specifická léčba pro katarální horečku ovcí neexistuje, takže léčba je převážně podpůrná a zaměřuje se na zmírnění příznaků a prevenci sekundárních infekcí. Důležitým krokem je ochrana zvířat před komáry, například použitím insekticidů nebo síťovými zábranami.
Vakcíny jsou dostupné proti několika sérotypům viru, ale kvůli velkému počtu sérotypů a jejich regionálním rozdílům není plošná vakcinace vždy efektivní.
Výskyt a geografické rozšíření
Katarální horečka ovcí byla historicky přítomna v tropických a subtropických oblastech, ale v posledních desetiletích se její výskyt rozšířil i do Evropy a dalších částí světa, což je částečně způsobeno změnami klimatu, které vedly ke změnám v populaci vektorů.
Důsledky pro chov
Katarální horečka ovcí může způsobit závažné ekonomické ztráty, zejména kvůli úmrtnosti, snížení produkce mléka, zhoršení kvality vlny a potřebě karanténních opatření. V oblastech s vysokým výskytem nemoci může být také narušen obchod s hospodářskými zvířaty a produkty živočišného původu.
Závěr
Katarální horečka ovcí je nebezpečné onemocnění, které může mít významný dopad na zdraví zvířat a zemědělskou ekonomiku. Vzhledem k absenci přímé léčby je klíčová prevence, včetně ochrany před vektory a použití vakcín tam, kde jsou dostupné a efektivní.
Zdroj:
- Šperlová A., Zendulková D., Lamka J. (2012): Musíme se ještě obávat katarální horečky ovcí? Svět myslivosti 3/2012, s. 17–19
